Hubenější živočichové se dožili výrazně vyššího věku
O škodlivosti přejídání a nesprávného složení stravy víme již desetiletí, nové výzkumy ale odhalují pozitiva krátkých i systematických hladovění. Výzkumy byly prováděny na opicích makak thesis, které pod dohledem dostávaly o třetinu méně jídla, než byly zvyklé, a co byly schopné za den zkonzumovat. Tyto „strádající“ opice nejen hubly, ale nakonec se dožily o poznání vyššího věku, protože je ve stáří netrápily choroby, které dolehly na ostatní opice. Blahodárný účinek hubnutí a dietního omezení byl prokázán i u ostatních živočichů. Pokusům s odepřením jídla byly vystaveny např. i myši, které se poté bez potíží dožily věku, který byl o necelou polovinu vyšší, než věk ostatních – klasicky krmených myší.
Omezení kalorií = nižší pravděpodobnost vzniku nádoru
Zvířata při tom byla sledována i v souvislosti se vznikem rakoviny. Omezení příjmu kalorií zmenšilo v 10% i vznik zhoubných nádorů – ty navíc nebyly tak agresivní. Citelnější snížení příjmu kalorií za den potom mělo při boji s nádory až 40% úspěšnost. Vědci se domnívají, že příjem kalorií a tělesná hmotnost s tím spojená má přímý vliv na riziko vzniku zhoubných nádorů a na náchylnost ke karcinogenům – hubnutí je tedy maximálně zdravé!
Hubnutí prospívá celé nervové tkáni
Pozitivní účinky hladovění na lidský organismus se naposledy zkoumaly v souvislosti s náboženskými představiteli, kteří za život jedli jen velmi málo, a přesto netrpěli výraznými chorobami a dožívali se požehnaného věku. Lékaři nedávno potvrdili, že pod lékařským dohledem nejedl a dokonce ani nepil Ind, který o sobě tvrdí, že nejedl a nepil od svých 13 let. Hladovění podle výzkumů může citelně přispívat ke snížení rizika vzniku Alzheimerovy, Parkinsonovy a Huntingtonovy nemoci – tedy nemocí nervové tkáně.
